Štěně na volno: kdy ho pustit a jak ho spolehlivě zavolat zpátky

Štěně na volno pouštíte s obavou, jestli se vůbec vrátí? A když ho zavoláte, dělá, že neslyší, nebo se rozběhne úplně jinam? Spolehlivé přivolání u štěněte nevzniká ve chvíli, kdy ho odepnete a začnete volat. Vzniká z drobností, které děláte na každé procházce: z toho, jak štěně pouštíte, kdy ho voláte a jak s ním po celou dobu komunikujete. Ukážeme Vám je na běžném venčení štěněte Solinky, jak jsme ho natočili pro Akademii.

Volno začíná rutinou, ne odepnutím

Pro pouštění na volno máme jasné pravidlo, které platí pro štěně stejně jako pro dospělého psa. O tom, kdy pes vyrazí, vždycky rozhoduje majitel. Štěně nejdřív v klidu sedí a netahá. Vy odepnete vodítko a teprve potom zazní povel „volno“. Až tehdy smí štěně odběhnout.

Proč na tom tolik záleží? Štěně se učí, že volno nepřichází za tahání ani za netrpělivost, ale za klid. Při natáčení jsme štěně před puštěním připravovali slovy „připravený“ a „pustit“.

Ke stejné rutině patří komunikace. Říkejte štěněti, co se s ním bude dít: „připnu“, „odepnu“, „zvednu“. Možná Vám to teď připadá zbytečné. Jenže unavené štěně, se kterým manipulujete bez upozornění, se po Vás časem může ohnat. Tímhle tomu předcházíte. Na stejném principu učíme i venčení na povel: ve chvíli, kdy štěně čůrá, řeknete „čůrá“ a ono si to slovo s potřebou spojí.

Volejte jen tehdy, když Vás štěně vnímá

Častá chyba vypadá takhle: štěně Vás nevnímá, Vy ho pustíte a potom se ho snažíte nějak zavolat. Takhle přivolání nefunguje. U nás to probíhá opačně.

Štěně a majitel jsou na sebe napojení, pořád spolu komunikují. Reakci na jméno nebo na přivolávací jméno má štěně naučenou z dřívějších lekcí. Venku ji jen přenášíte do klidného prostředí. Voláte ve chvíli, kdy víte, že Vás štěně opravdu vnímá, a za příchod dostane velkou odměnu. Klidně hru s hračkou a obrovskou pochvalou. Potom „pusť“, odměna a znovu „volno“. Štěně se tak učí, že přivolání neznamená konec zábavy.

V rušném místě, kde tušíte, že štěně nepřijde, raději nevolejte vůbec. Vyberte si klidnější místo a volejte tam, kde má štěně šanci uspět.

Přihlaste se na naše bezplatné vysílání o výcviku psa, kde Vám poradíme krok za krokem zde>>

Hra s pomocníkem krok za krokem

Tahle hra je neskutečně jednoduchá, a přitom patří k nejlepším posilovačům přivolání. Hrát ji můžete s kýmkoli z rodiny nebo s kamarádem.

Krok 1: Pomocník drží štěně pevně za obojek nebo za postroj. Nikdy ne za vodítko, aby ho štěně nenatahovalo. Úchop za obojek musí mít štěně nacvičený doma při manipulaci.

Krok 2: Vy od štěněte odbíháte. Po deseti až patnácti krocích zavoláte jeho jméno.

Krok 3: V tu vteřinu ho pomocník pustí a štěně utíká za Vámi. Za příchod dostane velkou odměnu, třeba hru nebo několik výcvikových pamlsků.

Krok 4: Opakujte dvakrát až třikrát týdně, při jednom tréninku klidně třikrát za sebou. Hra funguje se štěňaty i s dospělými psy.

Při hře s hračkou si navíc procvičíte sebekontrolu. Štěně čeká na Váš povel, než se do hračky zakousne, a na „pusť“ ji zase pustí.

Důležité je i to, jak hru ukončíte. Na „pusť“ štěně hračku odevzdá, Vy ho pochválíte a hračku schováte. Pak mu oznámíte „připnu“, připnete vodítko a v klidu pokračujete v procházce. Hru vždycky začínáte i končíte Vy, ne štěně.

Odměňte, když se štěně odpoutá samo

Kromě volání je tu ještě jedna věc, kterou můžete na procházce posilovat pořád. Štěně něco zaujme a pozoruje to. Ve chvíli, kdy se od toho samo odpoutá a podívá se na Vás, řeknete slovní marker, například „teď“, a přidáte velkou odměnu. Je to druhá fáze hry „koukni na bubáka“, ve které už štěně pravidla zná a na marker výborně reaguje.

Při natáčení se tohle povedlo i s cizím psem. Štěně ho chvíli pozorovalo, pak samo odvrátilo pozornost a v tu chvíli zazněl marker a velká odměna. Přesně takové okamžiky stojí za to chytat. Štěně se z nich učí, že nejzajímavější věci venku se dějí u Vás.

Když se štěně přetočí a kouše vodítko

K venčení se štěnětem patří i chvíle, kdy se štěně radostí rozjede, škube vodítkem a kouše ho. Solinka byla venku tak šťastná, že se nabudila přesně tímhle způsobem. Postup je jednoduchý.

Štěně zastavte. Přestaňte si s ním hrát a přestaňte chodit. Řekněte „pusť“, dejte mu pamlsek a nechte ho vyklidnit. Pamlsky můžete hodit i na zem, ale vždy s povelem „můžeš“, aby se štěně nenaučilo sbírat jídlo venku samo. Potom ho nechte v klidu vyčuchat.

Pozor na jednu věc: v takové chvíli štěně nepřechvalujte. Hlasitá radost by ho rozjela znovu. Pochvalte ho klidně a nechte ho uklidnit.

A pak se zamyslete nad celou procházkou. Nebyla pro štěně moc dlouhá nebo moc náročná? Pokud ano, dejte mu víc klidu a jděte domů. Přetočené štěně se v tu chvíli nic nového nenaučí.

Když se Solinka vyklidnila, zazněl úplně obyčejný povel: „Solinko, pojď.“ Žádné nadšené výskání, jen klidný hlas a odměna za příchod. I takové tiché přivolání v klidu se na procházce hodí. Štěně se učí přijít i ve chvíli, kdy se zrovna nic zábavného neděje.

Časté otázky

Od kdy můžu štěně pouštět na volno?

Ve chvíli, kdy má z lekcí naučenou reakci na jméno, a nejdřív jen v klidném prostředí, kde má šanci uspět. Hlavní je, jestli Vás štěně venku vnímá a jestli spolu pořád komunikujete.

Co když štěně při povelu „volno“ nevydrží sedět?

Nepouštějte ho. Počkejte, až se zklidní, a teprve potom odepněte a řekněte „volno“. Rutinu procvičujte i doma a na místech, kde se nic neděje.

Potřebuje štěně zvláštní přivolávací jméno?

Velmi mu pomůže. Přivolávací jméno je zvláštní, slavnostní podoba jména, kterou používáte jen na přivolání a jen několikrát za procházku. Musí pro štěně znamenat to nejlepší, co ho venku může potkat. Čím je vzácnější, tím líp funguje.

Proč na štěně tolik mluvit?

Komunikace štěně napojuje na Vás. Když mu oznamujete, co s ním děláte, nelekne se a nemá důvod se po Vás ohánět. Venku zase stálé mluvení a chválení pomáhá, aby Vás vnímalo i mezi rušivými podněty.

Mám štěně volat, když si hraje s jiným psem?

Pokud tušíte, že nepřijde, nevolejte. Přivolání trénujte tam, kde Vás vnímá, a odměňujte každé samostatné odpoutání od jiného psa markerem a velkou odměnou.

Shrnutí na závěr

Štěně na volno pouštějte až po klidném sedu a povelu „volno“, volejte ho jen tehdy, když Vás vnímá, a za každý příchod ho bohatě odměňte. Přidejte hru s pomocníkem a chytejte chvíle, kdy se štěně samo odpoutá od podnětu. Začněte ještě dnes: při dalším venčení odepínejte vodítko jen tehdy, když štěně v klidu sedí, a pak řekněte „volno“. A pokud Vás štěně venku přestává poslouchat i v jiných situacích, přihlaste se zdarma na naše vysílání s trenérkami, kde odhalíme 3 důvody, proč výchova psa nefunguje 90 % majitelů.