Lovecký pud je přirozenou součástí chování psů. U některých psů se však může stát obrovským problémem, pokud začne bez kontroly pronásledovat slepice od našeho souseda nebo honit kočky na ulici. Pojďme se podívat na to, jak rozpoznat tento pud, jak ho usměrnit pomocí postupného tréninku a jak budovat sebekontrolu u vašeho psa.
Psi mají vrozený lovecký instinkt, který je u některých plemen, například teriérů nebo honičů, výrazně silnější. Je důležité si uvědomit, že lovecký pud není „chyba“ v chování, ale přirozená vlastnost, kterou lze naučit ovládat.
Prvním krokem při řešení problému je posoudit úroveň sebeovládání vašeho psa. Zkuste si všimnout, jak pes reaguje na různé podněty – například na hru s míčkem, pullerem nebo na běhání za jinou hračkou. Pokud se pes nedokáže v daných situacích ovládat a dodržet povely, je pravděpodobné, že bude mít problém i se zvěří.
V prostředí, kde je pravděpodobné, že se bude vyskytovat zvěř (kočky, slepice či jiná drobná zvířata), je důležité mít psa pod kontrolou. Nebojte se používat dlouhé vodítko nebo stopovačku, které vám umožní bezpečně psa zastavit, pokud se rozhodne vyběhnout za zvěří. Pes tak nebude mít příležitost se volně rozběhnout a lovit. Je potřeba si ujasnit, že pokud to řešíte již v situaci, kdy párkrát za zvěří odběhl, může trénink trvat déle.
Postupný trénink sebeovládání
Nejdříve je třeba, aby pes perfektně ovládal základní povely jako „ke mně“, „sedni“ nebo „lehni“. Tyto povely jsou důležité při vašem tréninku. Procvičujte je v klidném prostředí a poté je postupně zařazujte do situací, kde se vyskytuje jiný rušivý prvek. Například můžete dát psovi povel „lehni“ a házet kolem něho různé hračky, pamlsky nebo se můžete nezvykle pohybovat a vyskakovat do vzduchu.
Pracujte na přivolání ve všech možných situacích. Opět je důležité postupovat pomalu a začněte v prostředí, kde není příliš mnoho rušivých elementů. Když pes správně zareaguje, odměňte ho pamlskem vysoké hodnoty (například kousky sýra, vařeného masa či jinou jeho oblíbenou odměnou). Postupně zvyšujte úroveň rušivých vlivů – začínáme s hračkami, poté s pachem zvířete (např. speciálně zakoupeným pachovým extraktem), až nakonec trénujte v reálném prostředí, kde se zvěř vyskytuje.
Zastavovací povely (sedni, lehni, stůj) mohou být v těchto situacích daleko efektivnější, než je přivolání, kdy se pes musí od utíkajícího, velmi zajímavého objektu úplně obrátit zády, což je mnohem těžší než zastavení na místě směrem k objektu. Podobně lze využít také povel „nesmíš“, pokud je však opět správně natrénovaný.
K úspěšnému tréninku je potřeba správná motivace. Používejte silné odměny formou pamlsku, které mají pro psa vysokou hodnotu, spolu v kombinaci slovní pochvaly. Pokud se nacházíte v prostředí, kde se zvěř vyskytuje, nepoužívejte obvyklé pamlsky, ale nahraďte je něčím opravdu lákavým, co psa zaujme a odvede jeho pozornost od zvěře.
Lze využít také píšťalku jako podpůrný prvek při přivolání, která se nejprve musí natrénovat, podobně jako klikr. Píšťalka může pomoci rychle přerušit vzrušený stav psa a vyvolat jeho pozornost, kdy je potřeba okamžitě zastavit jeho lovení.
Než začnete trénovat psa v přítomnosti zvěře, vytvořte si cvičební situace, kde můžete situaci simulovat. Například využijte dlouhé vodítko v zahradě, a přitom použijte pachový extrakt, který vyvolá u psa lovecké chování. Jakmile pes dokáže reagovat klidně, můžete trénink přesunout do venkovního prostředí.
Někdy samotné povely jednoduše nestačí, zvláště pokud již párkrát utekl. Kombinujte trénink přivolání a zastavovacích povelů společně s kombinací další aktivity, jako je přetahování nebo čichací hry, které psa zároveň zklidní a pomohou se mu soustředit.
Každý pes je jedinečný a měli bychom ke každému přistupovat individuálně. Některým plemenům, jako jsou teriéři, může trénink trvat o něco déle kvůli jejich silnějšímu loveckému pudu. Sledujte reakce svého psa, přizpůsobte trénink jeho tempu a pokud je to nutné, neváhejte využít pomoci trenérů.
Australský ovčák Bailey měl silnou tendenci pronásledovat všechno. Tréninku se s páníčkem aktivně věnovali pár měsíců, ale nakonec se naučil zastavit i u zvěře. Klíčovým momentem bylo, když dokázal přiběhnout na povel i v situaci, kdy cítil reálný pach zvířete. Jako odměnu využívali vysoce motivující pamlsky.
Trenéři doporučují, aby se majitelé zaměřili na postupné budování sebeovládání a přivolání v situacích s nízkým rozptylem. Po osvojení základních povelů je potřeba tyto dovednosti udržovat i v reálných situacích, kdy je pes vystaven reálnému podnětu, například při přechodu kolem zahrady se slepicemi nebo když se objeví kočka.
Když pes začíná lovit kočky, slepice či jiná zvířata, je důležité jednat ihned a důsledně. Nejenže je třeba zabránit nechtěnému pronásledování a ochránit tak všechny zvířata, ale také učit psa, jak správně reagovat na různé podněty. Důležité body zahrnují:
Není žádná „zázračná zkratka“. Úspěch v práci s loveckým pudem vyžaduje hodně práce, důslednost a trpělivost. Pokud budete dodržovat výše zmíněné postupy a pravidelně trénovat, váš pes se naučí klidně reagovat na jiné zvířata a vy si užijete bezpečnější a harmoničtější soužití.
Pokud si nevíte s nečím rady, rádi vám pomůžeme v našem online kurzu Základní poslušnosti a nebo na našem vysílání, které je zpřístupněné pro psí nadšence zcela zdarma.
VYSÍLÁNÍ ZDARMA: Chcete taky svého psa vychovat s láskou a porozuměním a přesto důsledně?
Na našem bezplatném vysílání vám to hned prozradíme, rezervujte si místo teď.