Kdy jít se zvířetem k veterináři a jak funguje veterinární pohotovost

Asi každý pejskař už se někdy ocitl v situaci, kdy jejich mazlíčkovi nebylo nejlépe. A právě na majiteli je další rozhodování, jak celou situaci dále řešit, a jestli je potřeba podniknout cestu za veterinářem. V dnešním článku se proto zaměříme na jednoduchého průvodce, který vám pomůže lépe se seznámit s celým tématem.

Kdy jít k veterináři? 

K veterináři se vydejte v případech, kdy řešíte neakutní situace, které mohou počkat. Mimo pravidelné úkony typu předem domluvených zákroků (pooperační kontroly, plánované zákroky a prohlídky, před odjezdem do zahraničí, …), se jedná hlavně o:

• bulky
• vysoké teploty, kašlání
• podezření na otravu 
• velké váhové výkyvy za krátký čas
• otoky, které nezpůsobují psovi velkou bolest (například po kousnutí hmyzem) 
• podezření na zlomeninu, projevy bolesti 
• problémy se zuby a dutinou ústní
• po napadení jiným zvířetem, i když pes nevypadá ve vážném stavu (kontrola ran a posouzení celkového zdravotního stavu) 
• dlouhodobé obtíže (zvíře opakovaně trpí na průjmy, zvrací, více močí x nemočí vůbec, …) 
• nechutenství, dlouhodobé podezření majitele na onemocnění (například několik dní)

Pokud si nejste jistí, jestli je potřeba na veterinu doopravdy vyrazit, je lepší vašemu veterináři zavolat a o konkrétní situaci se s ním poradit. 

Kdy zamířit na pohotovost?

 Veterinární pohotovosti slouží primárně k řešení akutních a neodkladných situací. Je tedy důležité, aby majitel dokázal určit, zda se jedná o zranění, které vyžaduje neodkladnou veterinární péči, nebo o situaci, u které se s ošetřením zvládne vydržet do dalšího rána.

Na veterinární pohotovost se tedy jezdí s neodkladnými případy, pro představu se jedná například o:

• zvířata sražená autem
• zvířata napadená jinými zvířaty (například kočka napadená psem, malý pes napadený velkým psem, …)
• zvířata s otevřenými zlomeninami a ránami
• s torzí žaludku
• otrávená zvířata
• s mohutným krvácením a krvavými průjmy
• riziko dehydratace, velké průjmy, zvracení (velké nebezpečí u štěňat a malých psů) 
• kolabující zvířata (záchvaty, zvíře se nemůže postavit, ztížené dýchání, dává najevo bolest, …)
• zvířata v bezvědomí
• velké alergické reakce (například na bodnutí včelou, hlavně menší plemena)
• samice se záněty dělohy, březí samice s komplikacemi

Veterinární pohotovosti mají na svých stránkách telefonickou linku, která většinou funguje nonstop. Majitel na ní tak může zavolat a s veterinářem si promluvit o situaci a celém jejím vyhodnocení. V případě, že situace je drastická, a je potřeba ji rychle řešit, je lepší na pohotovost volat s informací, s čím za nimi jedete. To umožňuje přípravu před samotným přijetím pacienta a rychlejší řešení situace. Veterinář bude o vašem příjezdu vědět a opět se jedná o variantu, která pomáhá majiteli při řešení stavu nouze. 

Může se také stát, že pohotovost bude akorát řešit jiného pacienta, a nebude schopná vašeho mazlíčka přijmout. Z tohoto důvodu je důležité pohotovost prvně kontaktovat a domluvit se na dalším postupu.

Závěrem 

Důležitým ukazatelem je celkový zdravotní stav a projevy zvířete. Páníček by měl svého chlupáče znát a poznat, jak vážná situace. To pomůže majiteli určit, kdy pes prostě a jednoduše nemá den, a kdy už je na místě zpozornit. 

Proto velmi doporučuji mít psa nejen „nakoukaného“ a vědět, jak se chová a projevuje, ale i „osahaného“. To nám pomůže hned v několika ohledech. Zaprvé poznáme, když je něco špatně (například nahmatáme bulku, otok, nafouklé břicho), zadruhé to pomáhá naučit psa na manipulaci, a to i na tu ve veterinárních ordinacích.