Komunikace psů

Zamýšleli jste se někdy nad tím, zda psi mohou vést rozhovory? Komunikace mezi nimi je fascinující a komplexní. Mají bohatý repertoár signálů, kterými si vzájemně předávají informace o svých pocitech, náladách a potřebách. Ptáte se sami sebe správně, ano, můžeme jim rozumět i my. Stačí se pouze pozorně dívat.

Psi komunikují především neverbálně. Různé části těla, jako jsou uši, ocas, oči a celkové držení těla, vysílají specifické signály. Stejně jako u znakové řeči nebo cizího jazyku tomu musíme dát čas a učit se postupně, protože nastane mnoho situací, které mohou na první pohled vypadat jinak, než ve skutečnosti jsou. Na začátku učení psí řeči se vždy zaměřujte na určitou část těla.

Uši vztyčené a nasměrované dopředu obvykle signalizují zájem nebo vzrušení. Pokud tedy vidíte, že má váš pes vztyčené uši, je to ideální okamžik pro trénink nebo hru. Naopak uši přitisknuté k hlavě naznačují strach nebo nejistotu. V takovém případě je dobré mu poskytnout klidné místo, kde se může cítit bezpečně, ukrýt se nebo ho budete chránit vy. 

Venku na procházce, kde můžete spolu potkat mnohdy stresující situace pro vás i vašeho parťáka – můžete využít povel, kdy si pes zaleze mezi vaše nohy a vy mu tak můžete poskytnout bezpečí, aby se k němu nedostal cizí pes. I přes to, že povel neumí, můžete lehce situace předpovídat a pamlskem si psa kolem sebe zezadu navedete mezi své nohy.

Může vykazovat i další známky stresu (např. olizování rtů, skloněná hlava). I u Vás doma by měl mít pes své kryté místo, kde bude cítit klid a bezpečí. Může mu poskytovat také úkryt před nepříjemnými zvuky jako je ohňostroj, bouřka nebo popelářský vůz. Naprosto ideální je klec nebo látková kennelka na místě odkud má rozhled do bytu.  

Můžete mu také nabídnout oblíbenou hračku nebo pamlsek, abyste ho uklidnili. Ale při těžkých situacích musíte nabídnout pamlsky vyšší hodnoty (masové pamlsky, sušené rybičky, sýr, šunku…)

Uvolněné a pohodlné držení těla je známkou sebevědomí a klidu. Pokud však vidíte stažené, zamrzlé tělo a skloněnou hlavu, může to naznačovat stres nebo strach. 

Vrtící se ocas může znamenat radost, ale rychlost a poloha ocasu také hrají důležitou roli. Ocas, který je nízko a pohybuje se pomalu, může ukazovat na nervozitu. Když váš pes vrtí ocasem, ale jeho tělo je napjaté, je lepší mu poskytnout více prostoru. To můžete i docílit tím, že se kolem stresového objektu budete pohybovat bokem a obcházíte obloukem. Vzdálenost záleží pouze na Vašem psovi. Hledáte takovou vzdálenost, aby se pes cítil dobře a postupně se i chtěl sám přibližovat. 

Pokud sami víte, že vašemu psovi nic nehrozí (např. při štěkání na sochu) můžete mu dodat sebevědomí tím, že opět stojíte bokem, sami se k objektu přibližujete, klidným hlasem povzbuzujete a třeba i na objekt sáhnete. Pes, který vám věří vás bude oddaně následovat.  

Psi mají schopnost vyjadřovat emoce i prostřednictvím výrazů obličeje. Otevřená tlama a vyplazený jazyk signalizují pohodu a relaxaci, zatímco mžouravé oči a stažené pysky mohou naznačovat stres nebo dokonce agresi. 

Psi komunikují také prostřednictvím sociálních interakcí s jinými psy. Hraní je důležitou součástí psí komunikace, která posiluje sociální vazby. Když se setkávají, očichávání je běžný způsob, jak si vyměňují informace o sobě. Vždy by seznámení mělo probíhat nejprve „čumák na čumák“ a ideálně na vodítku, abyste měli možnost rychle zasáhnout. Pokud psi přicházejí do kontaktu, sledujte jejich chování. Pokud jeden z nich projevuje nervozitu, je lepší situaci ukončit a zkusit to později. 

Odejít můžete tím, že změníte směr a nabídnete mu hračku nebo oblíbený pamlsek. Učí se také, aby sám odcházel ze situace, když se na to necítí. Při seznamování bychom měli pro ně být oporou, kopírovat trasu psa a hodně je chválit. Tyto interakce by měly trvat do 30 vteřin, po čemž by mělo přijít odvrácení pohledu – to je signál, abyste situaci ukončili. Avšak seznámení může propuknout ve hru, které bývají skvělým způsobem, jak posílit jejich vztah, ale buďte pozorní a ujistěte se, že hra je pro obě strany příjemná.

Olizování se nebo druhého psa signalizuje, že chce uklidnit situaci a nechce žádný konflikt. Můžeme také pozorovat již zmíněnou chůzi bokem do oblouku, nebo promrkávání nebo zubení se. Vrčení, které může být varovným signálem, že se pes cítí ohrožen nebo jednoduše říká, že je druhý pes otravný, pokud mu například skáče na hlavu.

Abychom porozuměli psím signálům, je důležité sledovat celkové chování a kontext, ve kterém se signály objevují. Klíčem k úspěšnému soužití se psy je také reagovat na jejich potřeby a nechávat je poznávat svět, převážně čicháním, kde musí pes zpracovávat tolik informací, že ho to mnohdy unaví více než 10 km procházka.

Učení se psí řeči nás obohacuje a přispívá k hlubšímu spojení. Každý pes je jiný. Někteří psi se rádi socializují, jiní potřebují více klidu. Sledujte chování svého psa a přizpůsobte mu aktivity podle jeho potřeb. Pamatujte si: Váš pes se NEMUSÍ kamarádit se všemi psy v okolí; přece jen vám také nejsou sympatičtí všichni lidé.