
Zvednete psa z gauče, protože si chcete sednout, a on ztuhne nebo ucukne. Chcete mu vytáhnout osinu z tlapky a on tlapku odtáhne. Tohle u majitelů řešíme pořád a změna začíná jedinou větou, kterou psovi řeknete, než se ho dotknete. Nejde o to, jak pevně psa držíte. Jde o to, že neví, co se bude dít. Manipulaci proto v naší Akademii učíme jako komunikaci, ne jako úkon, který na psovi provedete.
Zkuste se na to podívat psími očima. Lehne si, zavře oči a najednou ho zvedne obr, kterému nedosáhne ani na hrudník. U malých plemen se to děje mnohokrát denně, protože je lidé zvedají automaticky a bez jediného slova.
Stejně působí posunutí spícího psa. Pes se lekne, ohne se, někdy se po ruce ožene. A hlavně tím ztrácí část důvěry ve Vaše ruce. Přesně takový případ jsme řešili ve skupině základní poslušnosti, kde majitel nikdy nic zlého neudělal, jen svému psovi nic neoznamoval.
Pes, kterému dopředu řeknete, co se bude dít, nemusí být ve střehu. A pes, který nemusí být ve střehu, Vám dovolí mnohem víc.
Se psem komunikujeme neustále a před každým dotekem používáme krátké oznámení, vždycky stejné. „Teď se tě budu dotýkat“ řekneme před položením ruky, „budu se koukat na zuby“ před prohlídkou tlamy a „přichází předmět“ předtím, než ke psovi přiblížíme kartáč nebo nůžky. Před sundáním obojku zazní „sundám“ a při úchopu za obojek nebo postroj „držím“.
Na konkrétních slovech nezáleží, záleží na tom, aby byla pokaždé stejná. Pes se jejich význam naučí velmi rychle a rozdíl ucítíte hned. Místo psa, který Vám visí očima na ruce, máte psa, který ví, co přijde, a čeká na to.
Platí to i pro úchop za obojek. Při tréninku psa chytíte za obojek nebo postroj, mírně zatáhnete, povolíte a odměníte. Pes se učí, že ruka u obojku znamená odměnu, a ne konec zábavy nebo něco nepříjemného.
Většina majitelů ji začne řešit ve chvíli, kdy ji potřebuje. První klíště, odběr krve u veterináře, zalomený dráp. To je ta nejhorší možná doba, protože psa něco bolí nebo se bojí a Vy ho zároveň učíte něco nového.
Manipulace u nás patří do správné socializace, a tak do ní řadíme utírání tlapek, sprchování, čištění zubů, uší a očí, oblékání, ošetření i veterinární úkony. Nacvičujte chytání čumáku, sahání pod bříško, překlápění na bok a zkracování drápků dávno předtím, než to bude akutní.
Celý nácvik přitom stojí na jedné věci, a tou je základní pozice. Dokud pes neumí vydržet v sedu nebo v lehu a nenechá se v pozici prokrmovat, tedy brát drobné kousky jeden po druhém, bude se Vám při manipulaci přetáčet, cvakat zuby a skákat po rukou. Nejdřív tedy pozice a prokrmování, teprve pak tlapky a zuby.
Přihlaste se na naše bezplatné vysílání o výcviku psa, kde Vám poradíme krok za krokem zde>>
Krok 1: Nachystejte si malé odměny do pamlskovníku a pošlete psa do lehu. Chvilku ho v pozici prokrmujte, aby se naučil v pozici zůstat a čekat. U štěňat používáme kousky velikosti čtvrt až půl centimetru, aby jich štěně mohlo při tréninku sníst víc a nepřejedlo se.
Krok 2: Oznamte dotek a jen přiložte ruku. Řekněte svoje „teď se tě budu dotýkat“, položte ruku na tlapku, odměňte a ruku dejte pryč. Opakujte to, dokud pes při doteku nezůstane úplně v klidu. Když s ním potřebujete pracovat delší dobu, pomůže lízací podložka se psím jogurtem nebo sýrem, kterou najdete mezi hračkami.
Krok 3: Otestujte zvuky a předměty zvlášť. U postroje si ověřte, jak pes reaguje na cvaknutí spony. Pokud se lekne, cvakejte nejdřív z dálky a postupně se přibližujte. Stejně postupujte s nůžkami nebo kleštěmi na drápky: nejdřív je jen ukazujte a přikládejte k drápku, aniž byste stříhali.
Krok 4: Teprve když je pes při přiložení úplně v klidu, zkraťte jediný dráp a trénink ukončete. Jeden dráp denně je naprosto dost. Tempo určuje pes, u jednoho se první klidné stříhání povede za týden, u jiného za měsíc.
Krok 5: Trénujte krátce a každý den. Krátký trénink denně Vás posune dál než jeden dlouhý za týden. A hlavně čtěte psa: když začne cvakat zoubky nebo se vrtět, je unavený a hned skončete. Osmitýdenní Solinka nám to při natáčení pro Akademii předvedla přesně. Jakmile začala cvakat zoubky, manipulace pro ten den skončila.
Stane se, že při zkracování drápků střihnete do živého. Pes zakňučí, zatáhne tlapku a najednou o nůžkách nechce ani slyšet. V takové chvíli je jediná správná reakce vrátit se na začátek. Jeden nebo dva tréninky vůbec nestříhejte, jen nůžky ukazujte a přikládejte, a zároveň psovi dopřejte klidnější den bez nároků.
Stejně to funguje u všeho, co si pes spojil s něčím nepříjemným. Známe psy, kteří se začali bránit obojku, couvali před ním a nakonec nechtěli ani na procházku. Řešením nebylo obojek psovi nasadit silou, ale vrátit se k seznámení s předmětem a nechat psa, ať do obojku s pomocí odměn sám prostrčí hlavu.
U psů z útulku je nejčastější chybou očekávání, že to zvládnou hned. Pes, který manipulaci nikdy nepoznal, potřebuje čas, a každý pes jinak dlouhý. Manipulace není cvik, který odškrtnete, je to práce na celý společný život, při které se někdy posunete a někdy se vrátíte o krok zpátky.
Od prvních dnů, kdy máte štěně doma. Osmitýdenní štěně se naučí nechat si prohmatat tlapky a samo prostrčit hlavu do postroje. U dospělého psa to jde také, jen počítejte s delším nácvikem a menšími kroky.
Vrčení respektujte, protože je to komunikace. Pes Vám říká, že má velký problém a nechce použít zuby. Uberte a vraťte se k místu na těle, které snese v klidu, třeba od tlapky zpátky k hrudi. Pokud vrčí při doteku na jednom konkrétním místě opakovaně, nechte ho zkontrolovat veterinářem, může to být bolest.
Běžné mazlení řešit nemusíte. Oznamujte vždycky to, co pes nečeká a co se děje s jeho tělem: zvednutí, posunutí, prohlídku, ošetření, nasazování a sundávání věcí. A spícího psa nejdřív oslovte, teprve potom se ho dotkněte.
Postupně ano, ale začínejte s odměnami a ubírejte je až ve chvíli, kdy pes zůstává úplně klidný. U úkonů, které jsou psovi nepříjemné celý život, odměnu klidně nechte navždy.
U manipulace nejde o sílu ani o rychlost, ale o to, že pes dopředu ví, co se bude dít. Vyberte si svoje slova, používejte je pokaždé stejně, trénujte v lehu s prokrmováním a než psa zvednete nebo posunete, nejdřív ho oslovte. Začněte jedinou věcí: než se dnes večer svého psa dotknete, řekněte mu dopředu, co se bude dít, a odměňte ho za to, že klidně zůstal. Až příště přijde klíště nebo návštěva veterináře, poznáte, co ta jedna věta dokáže. A pokud se Váš pes ošetření nebo dotekům brání dlouhodobě, přihlaste se zdarma na naše vysílání s trenérkami, kde odhalíme 3 důvody, proč výchova psa nefunguje 90 % majitelů.
VYSÍLÁNÍ ZDARMA: Chcete taky svého psa vychovat s láskou a porozuměním a přesto důsledně?
Na našem bezplatném vysílání vám to hned prozradíme, rezervujte si místo teď.