
Váš pes sedne, lehne i přiběhne, ale jen dokud vidí pamlsek v ruce? Jakmile máte prázdnou dlaň, tváří se, že žádný povel nezazněl. Slyšíme to od majitelů skoro na každém tréninku a máme pro Vás dobrou zprávu: není to tím, že by Vás pes bral jako automat na jídlo. Jen se během tréninku naučil koukat po ruce místo na Vás. A to se dá změnit, aniž byste pamlsky museli nadobro zahodit.
Jídlo je nejrychlejší a nejpřesnější odměna, jakou máte k dispozici. Proto s ním pracujeme i my a proto máme doma pamlskovník i po letech výcviku. Odměna má přijít ideálně do půl vteřiny po správném chování a nic jiného to nezvládne tak dobře jako malý kousek něčeho dobrého.
Potíž nastává ve chvíli, kdy se z pamlsku místo odměny stane informace. Pes vidí ruku u kapsy a ví, že teď se pracuje. Nevidí ji a ví, že teď se nic neděje. V naší metodice to popisujeme jednoduše: psa má zajímat komunikace s Vámi, ne ruka s pamlskem. Když si tenhle rozdíl uvědomíte, celý další trénink dává smysl.
Většina majitelů se do toho dostane úplně nevinně. Odměnu drží v prstech už ve chvíli, kdy dávají povel. Pamlskem psa navádějí, lákají ho do pozice, pamlskem si ho přitáhnou k sobě. Navádění rukou je přitom na začátku správně, chybou je u něj zůstat. Pes pak nepracuje pro Vás, ale pro to, co vidí. A protože mu to celou dobu fungovalo, těžko ho za to vinit.
Odměna je všechno, co Váš pes chce získat. A tady je důležitá věta, kterou opakujeme na každém tréninku: co je pro pejska odměnou, si vybírá pejsek sám, ne jeho majitel. Rozlišujeme čtyři základní druhy.
Jídlo je rychlé a přesné. Kontakt s Vámi bývá zrádný, protože hlazení po hlavě většina psů jako odměnu nevnímá. Zhruba devadesát devět ze sta psů při něm couvne, uhne hlavou nebo se olízne. Pak se divíme, že se pes při přivolání zastaví metr od nás nebo si vezme pamlsek a odběhne. Hračka funguje u psů, kteří mají chuť do hry. A poslední druh odměny majitelé využívají nejméně, přitom ho mají zdarma: prostředí. Čichání, hrabání, lovení, voda.
Krásně to ukazuje labrador, který byl posedlý vodou. U rybníka ho nezajímal pamlsek, hračka ani panička. Voda se proto stala odměnou. Trénovali jsme z velké vzdálenosti, pes si sedl, podíval se na paničku, zaznělo „výborně, volno“ a mohl do vody. Postupně jsme se přibližovali a přidávali nároky. Za měsíc a půl fungoval u vody perfektně.
Odměny navíc dělíme podle hodnoty. Nižší jsou granule nebo sušenka, vyšší šunka, párek, sušené maso nebo plícka. Nižší používáme za běžnou práci, vyšší za mimořádnou snahu nebo za pozornost v náročném prostředí. Jackpot znamená velké množství najednou, třeba hrst rozhozenou do trávy nebo až deset kousků po sobě. Tady pozor: vzrušivého psa vysoká odměna rozhodí, takže s ním trénujeme na nižší hodnotu a tu nejlepší si necháváme až na závěr.
Práci bez pamlsků učíme jako samostatný trénink. Není to vypnutí odměn ze dne na den, je to proces na týdny až měsíce. Pes se během něj učí jedinou věc: pamlsek nemusí být vidět, a přesto se objeví.
Krok 1: Odložte pamlskovník nebo mističku s výcvikovými pamlsky kousek dál od sebe, třeba na stůl. Dejte psovi povel, který bezpečně umí, a teprve po jeho splnění si pro odměnu dojděte. Zásadní je, abyste psa k odměně nenaváděli rukou. On splní, Vy pochválíte a odměna přichází až potom.
Krok 2: Postupně se od odměn vzdalujte. Nejdřív stojíte metr od pamlskovníku, pak na druhém konci pokoje, časem v jiné místnosti. Pes splní cvik, společně dojdete pro odměnu. Tím se rozvolňuje spojení mezi Vaší rukou a jídlem.
Krok 3: Zvyšujte počet cviků v řadě. Místo jednoho povelu za odměnu dejte dva, potom tři. Mezitím psovi klidně ukažte prázdnou dlaň. Pes se učí, že prázdná ruka nic nevypovídá o tom, jestli odměna nakonec přijde.
Krok 4: Nešetřete hlasem. Čím méně jídla používáte, tím víc musí být slyšet Vaše radost. Pochvala, tón hlasu a společná akce jsou to, co odměnu postupně nahrazuje.
Přihlaste se na naše bezplatné vysílání o výcviku psa, kde Vám poradíme krok za krokem zde>>
U přivolání postupujeme jinak a opatrněji než u ostatních povelů. Odměny nevypínáme skokem, jen postupně snižujeme jejich četnost. Začínáte na pěti odměnách z pěti přivolání, pak odměníte čtyři z pěti, časem tři, až se dostanete na jednu odměnu z pěti příchodů.
Platí u toho jedna tvrdá podmínka. Snižovat počet odměn smíte jen u přivolání, které funguje na sto procent a které pes miluje. Pokud pes přibíhá jen občas a Vy mu začnete odměny ubírat, přivolání si tím spolehlivě zkazíte.
Pomáhá také rozlišovat, jak těžký ten konkrétní příchod byl. Náš pes Teo byl jednou venku pořádně začuchaný, a přesto se rozhodl přijít. Za takový příchod přišel jackpot. Obyčejné přiběhnutí se naopak neodměnilo vůbec a jindy stačilo poplácání a společná radost. Pes se tím učí, že má smysl snažit se i tehdy, když je to těžké.
První chybou je mávání pamlskem před čumákem psa, který táhne na vodítku. Čichání má pro něj v tu chvíli vyšší hodnotu než jídlo, takže Vás ignoruje. Místo toho platí jednoduché pravidlo: napnuté vodítko psa nikam nedostane, povolené na dvě vteřiny znamená, že si čichnout může.
Druhou chybou je pozdní pochvala. Než majitel dořekne dlouhou větu a vyloví pamlsek, pes už dělá něco jiného a odměnu dostává za to. Proto používáme krátký slovní marker, třeba „teď“ nebo „jo“. Ten psovi řekne přesně tohle: právě v tuhle chvíli to děláš správně a za tenhle moment dostaneš odměnu.
Třetí chybou je nahradit pamlsek hlazením po hlavě. Pro většinu psů je to spíš nepříjemné a odměna z toho nikdy nebude. Čtvrtá chyba je netrpělivost. Majitel vydrží týden, pes v rušném prostředí selže a pamlsky se vrátí zpátky do hry v plné síle. Ubírejte pomalu a vracejte se o krok zpět, kdykoli to nejde.
Ve chvíli, kdy pes povel spolehlivě zvládá doma i venku a jde do něj sám od sebe. Dokud přemýšlí nebo se dívá po ruce, na ředění odměn je brzy.
Ne a ani by neměly. Pamlskovník doma používáme i po letech práce se psem. Cílem není pes, který pracuje zadarmo, ale pes, který se nerozhoduje podle toho, jestli něco vidíte v ruce.
Většinou to znamená, že je ve stresu nebo příliš blízko něčemu, co ho rozhodí. Odmítnutí jídla je pro nás jasný signál, že trénink v takové situaci nebude úspěšný. Zvětšete vzdálenost a zkuste to znovu.
Ano. Postup je stejný, jen počítejte s tím, že u psa, který má návyk zafixovaný roky, potrvá déle. Pracujte v klidném prostředí a nároky zvyšujte po malých kouscích.
Když pes poslouchá jen za pamlsek, není tvrdohlavý ani rozmazlený. Jen se naučil sledovat ruku místo Vás. Pomůže odložit odměny stranou, nechat psa pracovat a teprve potom pro odměnu dojít, přidávat cviky v řadě a u přivolání odměny ředit až na jednu z pěti. Začněte ještě dnes tím, že odložíte pamlskovník na stůl a jeden jediný povel odměníte až z něj, ne z ruky. A pokud Vás pes venku ignoruje i v situacích, kdy žádné jídlo ve hře není, přihlaste se zdarma na naše vysílání s trenérkami, kde odhalíme 3 důvody, proč výchova psa nefunguje 90 % majitelů.
VYSÍLÁNÍ ZDARMA: Chcete taky svého psa vychovat s láskou a porozuměním a přesto důsledně?
Na našem bezplatném vysílání vám to hned prozradíme, rezervujte si místo teď.