Když se rozhodnete pořídit si psa, okamžitě se dostanete do světa pejskařů a výcviku. Mnoho majitelů se obrací na tradiční způsoby výcviku, které spočívají ve výuce základních povelů, jako je „sedni“, „lehni“ a „zůstaň“, ještě dříve, než si pes stihne zvyknout na okolní svět. Mnohem důležitější, než okamžité učení povelů je ale to, jak se pes cítí v novém prostředí, jak se socializuje a jak se učí komunikovat s vámi. To vše tvoří základy pro efektivní a trvalý výcvik, který je mnohem víc než pouhé naučení několika povelů.
Pozitivní výcvik psů se stává stále populárnějším přístupem mezi majiteli psů a kynology po celém světě. Tento způsob práce se psem je založen na vědeckých poznatcích o chování zvířat a respektuje přirozené potřeby a způsob učení psa. V tomto článku se podíváme na to, proč byste neměli začínat s tradičními povely a proč je lepší zaměřit se na pozitivní výcvik, správnou motivaci a na klikr trénink.
Pozitivní výcvik je metoda, která se zaměřuje na odměňování žádoucího chování místo trestání nežádoucího. Tento přístup je postaven na principu pozitivního posilování: pokud pes udělá něco správně, následuje odměna (pamlsek, hra) a pochvala. Tím si pes dané chování spojí s příjemným zážitkem a je pravděpodobné, že ho bude opakovat. Je inspirován vědeckými poznatky o učení a chování zvířat, zejména principy operantního podmiňování.
Pozitivní výcvik není o rychlých výsledcích, ale o dlouhodobém budování vztahu a důvěry mezi vámi a psem, které jsou základním kamenem pro úspěch.
Jídlo – pamlsek: všechno, co pes s chutí sní je odměna.
Hračky na přetahování s vámi vztahu mnohé přinášejí. Při přetahování se psovi do krve uvolňuje adrenalin a dopamin. To se při pamlsku nestává. Zapojením hry bude trénink naprosto jiný a psa bude bavit!
Odměny prostředím: možnost seznámit se s dalšími psy, dostání volného pohybu, možnost si něco zajímavého očichat, plavání, hrátky ve vodě…Zkrátka je to něco, co si pes v prostředí vybírá a chce to. Umíme toho i v tréninku využít jako odměnu. Jednoduchý příklad: splní povel sedni – pustím ho si očichat keřík, který chtěl.
Každý pes si určí, co je pro něj odměna. Čím těžší prostředí, tím větší byste měli dát odměnu, tedy více voňavější pro psa. Doma můžeme trénovat např. na granule. Nic ho tam neruší nejsou zde nějaké nové pachy, takže máme lehké prostředí a granule jsou psovi všední. Naopak na cvičáku, kde potřebuji, aby mi pes věnoval veškerou pozornost – použiji lepší odměny (výcvikové pamlsky 100% přírodní, sušené játrové šušenky – ty jsou pro spoustu psů ta nejvíc TOP odměna). Žebříček se může měnit, ať už časem kdy objeví něco nového nebo se naučí cvičit i v těžkém prostředí za pamlsky hodnoty nižší.
Motivace by měla odpovídat situaci i povaze psa. Pokud pes odmítá spolupracovat, je třeba přehodnotit odměnu nebo zkontrolovat, zda je výcvikový postup správný.
Než se pustíte do výuky základních povelů, musíte si uvědomit, že prvním krokem ve výcviku každého psa je jeho socializace. To znamená, že pes musí mít příležitost se seznámit se všemi podněty, které budou součástí jeho života – ať už je to jiné osoby, jiní psi, zvuky, vůně nebo různé prostředí. Socializace je klíčová pro to, aby se pes stal vyrovnaným a sebevědomým zvířetem, které dokáže reagovat na různé situace.
Příklady socializačních aktivit:
Proč je komunikace důležitější než povely?
Psi jsou experti na čtení lidské řeči těla a tónu hlasu. Místo toho, abychom štěně učili povely „sedni“ nebo „lehni“ ihned po příchodu domů, je lepší se zaměřit na:
Pes, který nebyl správně socializován, může mít v dospělosti strach z nových situací, což může vést k problémům s chováním. Socializovaný pes je citlivější na vaše neverbální signály a signály okolí, což usnadňuje následnou výuku povelů. Pes, který se cítí bezpečně a pohodlně ve svém prostředí, bude ochotnější reagovat na vaši komunikaci a podněty.
Zároveň je třeba seznamovat štěně s různými pachy, zvířaty, lidmi. U lidí a psů pozor! Nenechte štěně jít ke každému, koho potkáte. U lidí většinou štěňata překvapí berle, deštník nebo i styl chůze. Lidem to nemusí být příjemné, pes může být ve výcviku, infekční, agresivní, nebo prostě jen nestojí o kontakt… Nikdy nevíte, co se může stát. Proto si pečlivě vybírejte, s kým se potkáte, aby interakce byla vždy k užitku. Lepší 1 dobrá interakce než 10 špatných.
Myslete na to, že ne každý pes je vhodný socializační parťák. Vybírejte si na socializaci pouze takové psy, u kterých jste spokojeni s jejich chováním a víte, že jsou zdraví (neinfekční). Psi se totiž nesmírně rychle učí a kopírují chování ostatních. Pokud tedy chodíte na procházky s pejskem, který utíká, je možné, že Vaše štěně se takové chování také naučí.
Socializace rozhodně neznamená vypustit štěně na psí hřiště mezi ostatní psy! Buďte pro svého psa oporou. Buďte tu pro něj, a proveďte ho světem. Utvrďte ho v tom, že „tady je to v pořádku“.
Tipy pro zvykání na nové podněty:
Výcvik by měl být o vzájemné komunikaci mezi vámi a vaším psem, nikoliv pouze o mechanickém plnění příkazů. Povel jako „sedni“ by měl být výsledkem vzájemné interakce, kdy pes vnímá, že dané chování vede k pozitivnímu výsledku – ať už jde o pamlsek, hračku nebo jiný druh odměny.
Proč není ideální začínat výcvik klasickými povely?
Začít výcvik psa s cílem ho okamžitě „naučit“ několik základních povelů může znamenat, že opomíjíte skutečný smysl výcviku: budování vztahu a vzájemné porozumění. Pokud se pes učí pouze poslouchat povely, ale není vnímán jako partner, může se stát, že nebude motivován k tomu, aby se s vámi učil, nebo bude výcvik považovat za stresující zkušenost.
Učení povelů je důležité, ale až poté, co pes pochopí základní pravidla komunikace. Například:
Učit se psí řeči by se měl každý majitel. Psi mezi sebou komunikují pomocí signálů a komunikačních rituálů – neverbální projevy. Psi si sdělují informace o svých pocitech, náladách a potřebách tom, zda si chtějí nebo nechtějí, hrát, zda se jim líbí chování druhého, co chtějí udělat, zda se vůbec chtějí s dotyčným psem seznámit.
Různé části těla, jako jsou uši, ocas, oči a celkové držení těla, vysílají specifické signály. Stejně jako u znakové řeči nebo cizího jazyku tomu musíme dát čas a učit se postupně, protože nastane mnoho situací, které mohou na první pohled vypadat jinak, než ve skutečnosti jsou. Na začátku učení psí řeči se vždy zaměřujte na jednu určitou část těla.
Jednou z nejúčinnějších metod pozitivního výcviku je použití klikru, malé zařízení, které vydává charakteristický zvuk „klik“, když pes vykoná požadované chování. Klikr funguje jako okamžitý signál, který si pes dokáže velmi snadno spojit s konkrétním chováním.
Zjednodušeně je to označení momentu, kdy pes udělal něco, co jsme chtěli. Pokud začínáte s výcvikem psa, do začátků to Vám i psovi pomůže ve vzájemné komunikaci, aby věděl, co po něm chcete a pro soustředění, oba se učíte vzájemné spolupráci. Místo klikru lze používat slovo tzv. slovní marker – třeba „čik“, „klik“, „yes“, „šik“, „teď“ … Slovní marker by měl být krátký a výrazný, není tedy vhodné používat zdlouhavá slova: „Šikulka“, „Super“. Tyto slova bychom spíš využili na pochvalu.
Jak klikr funguje?
Klikr je vhodný jak pro základní výcvik, jako je sedni nebo lehni, tak pro složitější cviky.
Výhody klikru:
Nevýhody:
Prvně pouze “před psem“ klikneme a dáme odměnu, toto párkrát zopakujeme a odhodíme pamlsek. Poté se pes vrátí k nám a opět můžeme klikat. Měňte vždy počet opakování. Po pár sérií kliků + odhozených pamlscích, vytáhněte hračku na přetahovaní a chviličku si hrajte. Tento spojovací návyk opakujeme až do té doby, dokud si pes nespojí zvuk s podáním pamlsku a po kliknutí již sám bude pamlsek očekávat.
Stejně tak můžete učit slovní marker. Vyslovíme slovní marker (například „teď“), dáme odměnu, pochválíme a opakujeme.
Při oslovení, přivolání, či splnění povelu klikneme, v okamžiku, kdy pes dělá požadované chování a okamžitě dáme psovi pamlsek. KLIK = PAMLSEK (potvrzení správnosti chování). Většina psů význam pochopí již během 10. – 15. opakování. Vždy po kliknutí (i nechtěném) musí následovat odměna. Chceme-li zdůraznit radost z dobře provedeného úkonu, zvětšíme odměnu (např. hračkou), ale nikdy ne počet kliknutí.
Výcvik psa by měl být o budování vzájemného vztahu a důvěry. Začít s povely „sedni“ a „zůstaň“ je sice běžné, ale není to ta správná cesta, pokud se nebudete věnovat základním aspektům, jako je socializace a komunikace. Pozitivní výcvik, klikr trénink a správná motivace jsou klíčem k úspěchu. Pamatujte, že štěně je jako nepopsaný list a naším úkolem je trpělivě a laskavě ho vést, aby si osvojilo dovednosti a návyky, které mu umožní spokojený život po boku člověka. S každým krokem, který spolu podniknete, se váš vztah posiluje. A právě v tom tkví kouzlo pozitivního přístupu – ne v dokonalé poslušnosti, ale v radosti ze společného soužití.
Pamatujte, že výcvik psa je hlavně o tom, aby byl šťastný, vyrovnaný a motivovaný k tomu, aby se s vámi učil a rostl. ♥
Pokud vám to dává smysl a chcete ucelený návod na výchovu vašeho pejska s láskou, přijďte na náš bezplatný webinář ZDARMA. Těšíme se na vás. ❤️
VYSÍLÁNÍ ZDARMA: Chcete taky svého psa vychovat s láskou a porozuměním a přesto důsledně?
Na našem bezplatném vysílání vám to hned prozradíme, rezervujte si místo teď.