Studentka vytáhla do boje s trestáním psů. Dnes vede milionový rodinný byznys

Fenka ridgebacka, dvě neposlušná štěňátka a studentka třetího ročníku gymnázia, které vadil přístup na psím cvičišti plný křiku, ostnatých obojků a trestů. To byl začátek cesty Kláry Groulíkové k úspěšnému byznysu, do kterého se nakonec zapojila i její maminka a bratr.

Cesta k Online psí škole nebyla snadná: musela si pomáhat brigádami a projekt chtěla po roce zabalit. Dnes se po zahradě rodinného domku u Poličky na Vysočině prohánějí dospělé a poslušné fenky, které stály na začátku celého nápadu.

Když jim byly tři měsíce, bylo potřeba je vychovat. Klára Groulíková tehdy vyrazila na cvičiště, aby psy socializovala a naučila je poslouchat. To, co na cvičišti zažila, ji ale nebavilo.

„Přístup ke psům na cvičáku se mnou vůbec nesouzněl. Křik jako běžná součást tréninku, následné tresty a ostnaté obojky, když pes neposlouchá, to byla hrůza. Psi jsou kvůli tomu často agresivní na svého pána, je to bludný kruh, který jsem se rozhodla změnit,“ vzpomíná dnes už třiadvacetiletá maminka.

Vrhla se tehdy prozkoumat jiný způsob výcviku, se kterým se následně setkala u jedné trenérky. „Naučila nás pracovat se psy zcela jiným způsobem, který zvířata bavil, a výsledky byly vidět okamžitě.“

Groulíková mluví o takzvaném pozitivním výcviku psa, který je založen na budování vzájemného vztahu, nikoli na trestech. „Při výcviku se používá klikr, kdy se pes naučí, že právě kliknutí označuje jeho správné chování. Jakmile tohle pochopí, výcvik je mnohem rychlejší a zábavnější než klasický trénink.

Tenhle druh výchovy psa ji nadchl natolik, že se v roce 2015 pustila – tehdy jako studentka třetího ročníku gymnázia – do sepisování všeho, co o pozitivním výcviku psa zjistila a věděla.

„Psala jsem o přestávkách ve škole, doma po škole, veškerý volný čas jsem věnovala psaní prvního e-booku a tvorbě webu,“ vybavuje si Klára Groulíková. Její vizí bylo šířit tehdy ještě veřejnosti neznámý pozitivní způsob výcviku psa bez fyzických trestů a učit lidi psům doopravdy rozumět.

Michaela Židlický – Forbes

Pokračování článku zde na Forbes.cz>>