Za problémové chování psů mohou jejich majitelé, říká zakladatelka Online psí školy

Napsali: Lidovky.cz

Podnikat začala už na gymnáziu, kdy si uvědomila, jak se zvířaty lidé zacházejí a trestají je. Tehdy se jí znelíbily výcvikové metody plné nátlaku, a tak se rozhodla šířit myšlenku „pozitivního výcviku“. Dnes vlastní největší Online psí školu v Česku i na Slovensku a „jejíma rukama“ prošlo 13 tisíc majitelů a jejich psů. „Chtěla jsem pomoci lidem, ale především psům,“ říká v rozhovoru Klára Groulíková.

Jako jedna z prvních jste kritizovala elektrické obojky a jiné formy trestu, které trenéři učí lidi na cvičáku. I kvůli tomu jste si založila vlastní psí školu?

Kritizovala jsem spíše ostnaté obojky a fyzické tresty, což byly v té době bohužel běžné praktiky některých cvičáků. A přesně to byl impulz dělat věci jinak a později je i šířit. V té době byl „pozitivní výcvik“ prakticky neznámý. 

Svou vlastní metodu jste začala sepisovat a vymýšlet ještě na gymnáziu. Věřili vám tehdy rodiče, že se vám to povede?

Není to moje metoda, je to forma „pozitivního výcviku“, která v té době již byla známá ve Spojených státech. Metoda se mi velmi zalíbila, viděla jsem obrovské změny a pokroky hned po prvním tréninku, proto jsem se ji rozhodla s nadšením šířit dál mezi lidi. Mamka byla od začátku při mě a podporovala mě, taky se ji příčil přístup na cvičáku, takže v tom viděla velký smysl.

Psa lze vychovat bez trestů, ale co je první rada, kterou dáváte nezkušeným majitelům psa?

Vše je o vzájemném propojení, vztahu a zdravých hranicích, na tom je nejlepší pracovat hned od příchodu pejska domů. Pokud lidé nemají s výchovou pejska zkušenosti, je vždy na místě vyhledat dobrého trenéra, který jim bude vyhovovat. Čím dřív, tím líp. Dá se tak předejít spoustě problémům, když začnete hned od prvních společných dnů správně.

Jak se psy tedy pracujete?

U nás v Online psí škole to funguje tak, že lidé nemusí nikam dojíždět a vychovají si pejska z pohodlí domova, od nás dostanou kompletní návod včetně videí a vždy mají k dispozici zkušené trenérky, které jim poskytnou zpětnou vazbu a konzultaci, kdykoli potřebují. Pokud jde o metodu výcviku, jak už jsem zmínila, nepoužíváme fyzické tresty, naopak pejska motivujeme tak, aby ho trénink bavil, aby se na další trénink těšil a poslouchal nás rád, nikoli jen ze strachu. Pes, který poslouchá ze strachu a je fyzicky trestán, může být časem agresivní na okolí i svého pána.

V 18 letech jste vydala svou první knihu, to je docela velký úspěch. Co všechno jste v ní majitelům radila? A kdy jste ji psala, když jste chodila do školy?

Ano, v první e-knize, kterou jsem vydala, bylo shrnutí „pozitivního výcviku“ pejska z pohodlí domova. Jak naučit psa základní povely a tak dále. Lidem stačila vlastně e-kniha, klikr a odměny a mohli se pustit do výchovy z domova. Knihu jsem psala po škole, ve škole o přestávkách a někdy i v hodině.

Kdy vás napadlo, že byste rozjela online kurzy?

Když začal být zájem o e-knihu, lidé chtěli víc, chtěli videa, chtěli podrobnější návody, tak jsem začala připravovat a natáčet první online kurz. Později jsme se spojili s velmi oblíbenou trenérkou Veronikou Kozubkovou, se kterou jsme kurzy rozšířili.

Ze začátku vám pomáhala rodina, loni jste ale už měla obrat deset milionů. Věřila jste tomu, že se jednou budete živit tím, co máte nejraději?

Rodina pomáhá stále, jsme jeden tým. Dokud jsem neviděla ten zájem o naše kurzy, nikdy předtím jsem si nepředstavovala tak velký dosah a zájem ze strany pejskařů. Šířit pozitivní výcvik jsem začala, aby se dostal k co nejvíce lidem a pomohlo jim to tak, jako mě. Ale že budeme jednou největší psí škola v Česku a na Slovensku jsem si ani ve snu nepředstavovala.

Mnoho lidí si během pandemie pořídilo psa či jiné domácí zvíře. Pozorujete, že si pořizují psa i lidé, kteří by „do toho“ za normálních okolností nešli?

Ano, to je asi pravda. Nicméně pro pejsky je to dobře, i útulky se trochu vyprázdnily. Nepozorujeme žádné negativní vlivy, například, že by si pejska pořizovali lidé a pak se o něj nestarali, nemáme žádné přímé ukazatele na nárůst těchto problémů, ale možná se to ukáže až časem, těžko říct.

Existují nějaké základní rady pro majitele psů, kterých by se měli držet všichni bez ohledu na rasu či věk zvířete?

Takové rady jsou, je to právě například o přístupu k pejskům a vzájemném vztahu. I takové základy učíme u nás. Často, pokud pejsek vykazuje nějaké problémové chování, je problém u majitele, nikoli ve zvířeti. Proto je klíčové, aby se učil a pracoval na sobě právě majitel.

Zdroj: www.lidovky.cz/

Autor: Alena Pecháčková