Míjení psů na procházce: hra, díky které Váš pes přestane vyjíždět

Klidné míjení psů na procházce naučíte svého psa hrou „koukni na“, které říkáme také „koukni na bubáka“: pes se v bezpečné vzdálenosti podívá na cizího psa, Vy ten pohled označíte markerem a dáte odměnu. Vzdálenost pak postupně zkracujete. Funguje to u psů, kteří na jiné psy štěkají a vyjíždí, i u těch, kteří se s každým chtějí kamarádit.

Proč Váš pes při míjení psů vyjíždí

Štěkání, vrčení a výpady na vodítku vypadají jako agrese, nejčastěji jsou to ale projevy strachu. Pes, který se cizích psů bojí, volí obranu útokem: vystartuje dřív, než mu domnělá hrozba stihne ublížit. Vrčením Vám říká: „Mám velký problém a nechci použít zuby.“ Je to komunikace, kterou musíme respektovat, ne zlobení.

Druhou skupinou jsou psi, kteří k ostatním psům táhnou a kňučí, protože se chtějí kamarádit. Emoce je jiná, princip stejný: pes je natolik zahlcený, že Vás přestává vnímat. V obou případech potřebujete naučit psa, aby pro něj cizí pes znamenal „otočím se na svého člověka, protože se to vyplatí“.

Roli hraje i stres, který se během dne sčítá a jehož návrat do normálu trvá až 36 hodin. Když ho neupouštíte, pes „vybuchne“ i v situaci, kterou by jindy zvládl. Proto se vyplatí pracovat systematicky.

Jak funguje hra „koukni na bubáka“

Hra „koukni na bubáka“ je práce se vzdáleností od problému. Celé cvičení stojí na řetězci: pes se podívá na cizího psa, Vy ten pohled označíte markerem a hned dáte jednu, druhou, třetí odměnu. Pohled má trvat maximálně půl vteřiny, dlouhé fixování zvedá vzrušení i stres, proto označujete okamžitě.

Marker, říkáme mu také označovač, je krátké a úderné slovo, například „teď“. Musí být pořád stejné a vyhrazené jen pro trénink. Slova jako „hodný“, která používáte během dne v různých intonacích, se nehodí. Pořadí je vždy stejné: chování, marker, odměna.

Vždy pracujte pod prahem reakce, tedy na vzdálenost, kdy pes cizího psa registruje, ale ještě vnímá Vás. Měřítkem jsou pamlsky: dokud je pes bere, dá se pracovat. Jakmile jídlo odmítá, stres je příliš vysoký a lekce nebude úspěšná. Zvětšete vzdálenost nebo trénink ukončete.

Postup krok za krokem

Krok 1: Připravte si ideální situaci. Poproste kamarádku nebo souseda se psem, aby s Vámi jednou nebo dvakrát týdně trénoval. Začněte v klidném prostředí na 20 až 30 metrech, přesnou vzdálenost Vám řekne Váš pes: musí být klidný a brát pamlsky. Stůjte vždy mezi cizím psem a tím svým, této pozici říkáme bariéra tělem.

Krok 2: Hrajte první fázi. Nechte psa podívat se, řekněte marker a dejte jednu, druhou, třetí odměnu. Opakujte a během jednoho tréninku se přibližte o dva až tři kroky, víc ne. Cvičte krátce, cílem je úspěch a pozitivní asociace s cizím psem.

Krok 3: Přejděte do druhé fáze. Už neoznačujete pohled, ale čekáte, až pes sám přeruší oční kontakt a otočí hlavu k Vám. Teprve pak přijde marker a odměna. Pes si spojí: „Vidím psa, otočím se za svým člověkem, protože tam přijde bonus.“ Přesně tuhle automatiku potřebujete pro klidné míjení psů.

Krok 4: Zkracujte vzdálenost a měňte podmínky. Dnes 30 metrů, za měsíc 15, za dva 10. Střídejte psy i prostředí, od klidného po rušnější. Nikdy nechoďte čelně proti přicházejícímu psovi, vždy se vyhněte do strany, tím zvětšujete osobní prostor svého psa.

Krok 5: Zakončete vždy v tom nejlepším. Finále je klidné míjení na zhruba 1,5 metru, blíž ne, tam začíná osobní prostor psa. Pes projde bez štěkání, s prověšeným vodítkem a očekáváním odměny. Po povedeném míjení rozhoďte pamlsky do trávy, dejte povel „můžeš“ a nechte psa vyčuchat se, čichání upouští stres.

Přihlaste se na naše bezplatné vysílání o výcviku psa, kde Vám poradíme krok za krokem zde>>

Co dělat, když trénovat nemůžete: copingová strategie

Život není trénink. Někdy vejdete do úzké uličky a proti Vám jde pes, jindy k Vám nějaký volně přiběhne. V takové chvíli hru hrát nemůžete a potřebujete copingovou strategii, tedy předem připravené nejrychlejší řešení. Stres bude vysoký, ale krátkodobý, a situaci zakončíte v pozitivu a klidu.

V úzkém prostoru se otočte a odejděte, nebo do uličky vůbec nevstupujte. Když už se míjet musíte, jděte co nejtěsněji na druhou stranu, buďte bariérou svým tělem a zaměstnejte psa: dejte ho k noze a popoběhněte, nebo ho nechte zakousnout se do přetahovadla. Pes se může rozštěkat. Důležité je, že jste jeho podpora a nenecháváte ho v tom samotného.

Jakmile jste dál a stres klesá, dohrajte si to: nechte psa kouknout na odcházejícího psa, označte, odměňte, rozhoďte pamlsky s povelem „můžeš“ a odejděte pryč. Rozlišujte trénink, 10 až 15 minut denně se stoprocentní pozorností na psa, a běžný život, který zvládnete copingem. I jeden desetiminutový trénink denně Vašeho psa ohromně posune.

Nejčastější chyby, které psa naopak rozjedou

První chybou je napnuté vodítko a Vaše leknutí. Zažili jsme majitelku, jejíž pes už sám od podnětu odcházel, ale její úlek a škubnutí vodítkem mu řekly, že se situace má řešit, a pes vystartoval. Čtěte svého psa, on ty signály vysílá, a držte vodítko prověšené.

Častá je i odměna moc blízko podnětu: pes na ni v tu chvíli nemá pomyšlení, řeší vlastní bezpečí. Nejdřív vzdálenost, pak odměna, a pes se pro ni má sám otočit k Vám. Pozor na pozdní označování, když necháte psa dlouho se dívat, rozjede se. A nezapomeňte na spánek: dospělý pes má spát zhruba 18 až 19 hodin denně, nevyspaný reaktivní pes řeší podněty dvakrát až třikrát víc.

Shrnutí na závěr

Klidné míjení psů není otázkou pevnější ruky, ale systému. Hra „koukni na bubáka“ naučí Vašeho psa, že cizí pes znamená otočit se na Vás pro odměnu. Pracujte pod prahem reakce, označujte krátký pohled, odměňujte, postupně zkracujte vzdálenost a pro nečekané situace mějte copingovou strategii. Výsledky nepřijdou za den ani za týden, ale přijdou.

Začněte klidně už na zítřejší procházce, nebo se přihlaste zdarma na naše vysílání o výcviku a výchově pejsků, pomůžeme Vám a Vašemu pejskovi.

Časté otázky

Jak dlouho trvá, než pes zvládne klidné míjení psů?

Je to individuální a vždy Vám to řekne Váš pes. Nejde to během dne ani týdne: běžně začínáte na 30 metrech, za měsíc jste na 15 a postupně se dostanete k míjení na 1,5 metru. Krátký trénink každý den je lepší než dlouhý jednou týdně.

Co když můj pes venku nebere pamlsky?

Odmítání jídla je důležitá informace: stres je příliš vysoký. Zvětšete vzdálenost od podnětu, případně trénujte v klidnějším prostředí. A na trénink berte to nejlepší, co Váš pes miluje.

Funguje hra i u psa, který se chce s každým kamarádit?

Ano. Hra „koukni na“ funguje stejně, i když pes řeší něco v pozitivním slova smyslu a táhne za psy nebo za lidmi. Naučí se, že pohled na jiného psa znamená otočit se k Vám, vodítko zůstane prověšené a pes vypustí to, za čím chtěl jít.