Štěně kouše do rukou: jak ho to odnaučit bez křiku a trestů

Kouše Vás štěně do rukou pokaždé, když si s ním chcete hrát, obout se nebo ho jen pohladit? Když štěně kouše do rukou a oblečení, není to zlobení ani projev agresivity. Štěně poznává svět tlamičkou, rostou mu zoubky a při hře v něm stoupá excitace, tedy nadměrná energie, kterou ještě neumí samo zvládnout. Řešením proto není křik ani tresty, ale klidná reakce, přesměrování pozornosti na hračku nebo pamlsek a nácvik povelu „pusť“. Ukážeme Vám krok za krokem, jak na to podle metodiky, se kterou pracujeme u štěňat každý den.

Proč štěně kouše do rukou: zuby, hra a excitace

Štěně nemá ruce, a tak všechno na světě zkoumá tlamičkou. Vaše prsty, rukávy, tkaničky, vlasy i nohavice jsou pro něj stejně lákavé jako hračky. K tomu se zhruba mezi třetím a šestým měsícem přidává výměna zoubků. Dásně svědí a bolí, takže potřeba něco žvýkat je v tomto období ještě silnější než jindy.

Třetím a v praxi nejdůležitějším důvodem je excitace. Ve vrhu si štěňata hrají právě kousáním a přetahováním, jinou hru zatím neznají. Když si s Vámi štěně hraje a emoce stoupají, říkáme, že se štěně „rozjede“. V tu chvíli kouše do rukou, trhá tričko, skáče po Vás, tahá za vlasy a přestává vnímat. Nedělá to naschvál. Jen ještě neumí svou energii samo stáhnout dolů a přesně to ho potřebujeme naučit.

Čeho se vyvarovat: křik a boj kousání jen rozjedou

Nejčastější chybou majitelů je zvýšení hlasu. Křik, pištění nebo prudké cukání rukou vypadají jako přirozená obrana, jenže pro štěně jsou to emoce navíc. Rychlý pohyb a vysoký zvuk hru ještě nabudí a štěně se rozjede o to víc. Přesně proto rada „zapištěte jako štěně“, kterou možná znáte z internetu, u většiny štěňat nefunguje.

Nefungují ani tresty. Plácnutí, stisknutí čumáku nebo zalehnutí štěně nenaučí, co má dělat místo kousání. Naučí ho jen to, že ruce jsou nebezpečné, a to je pravý opak toho, co chceme. My se štěnětem nikdy nebojujeme. Přetahujeme se s hračkou, ne se štěnětem.

První pomoc, když Vás štěně právě kouše

Co dělat v momentě, kdy máte zuby v ruce nebo Vám štěně visí na svetru? Nejrychlejší a nejšetrnější je jednoduchý hmat. Uchopte jemně tlamičku, vsuňte prsty z boku mezi čelisti, tlamičku rozevřete a řekněte povel „pusť“. Štěně okamžitě pustí, protože s prsty mezi čelistmi fyzicky nemůže dál držet. Hned ho pochvalte klidným hlasem: „výborně“, „moc dobře“.

Celé to dělejte s klidnou energií. Ano, kousnutí bolí. Ale v momentě, kdy začnete vyvádět, štěně se jen víc rozjede. Čím klidnější zůstanete Vy, tím rychleji se zklidní i štěně.

Přihlaste se na naše bezplatné vysílání o výcviku psa, kde Vám poradíme krok za krokem zde>>

Naučte štěně povel „pusť“ výměnou za hračku

Samotné rozevření tlamičky je první pomoc, ne výcvik. Aby štěně pouštělo samo na povel, přidejte výměnu. Připravte si hračku. Ve chvíli, kdy Vás štěně kouše do ruky nebo trhá oblečení, rozevřete tlamičku, řekněte „pusť“ a okamžitě mu nabídněte hračku. Pozornost se přesměruje na ni a s hračkou se pak můžete vesele přetahovat, to už je hra podle pravidel.

Stejný povel procvičujte i na hračce samotné. Štěně drží, Vy jemně rozevřete čelisti, řeknete „pusť“, pochválíte a hračku mu za odměnu zase nabídnete. Tak postupně vzniká dvojice „drž a pusť“: štěně drží, dokud hra běží, a na povel pouští. Vy jste ten, kdo hru vede, kdo určuje, jaká hra je v pořádku, a kdo ji také stopne, když emoce vyletí příliš vysoko.

Práce s excitací: jak štěně zklidnit prokrmením

Některá štěňata výměnu za hračku milují, jiná lépe reagují na jídlo. Postup je stejný: štěně kouše, Vy rozevřete tlamičku, řeknete „pusť“ a pozornost převedete na pamlsek. Štěně se přirozeně posadí a v tu chvíli začíná to nejdůležitější, čemu říkáme prokrmování. Podáváte jeden malý pamlsek za druhým, klidně, pomalu, beze slov navíc, a doslova sledujete, jak energie jede dolů.

Poznáte to bezpečně. Štěně přestane skákat, sedí, zklidní se mu dech a nakonec se Vám samo podívá do očí. Tento oční kontakt je zlatý moment. Klidně ho označte markerem, tedy krátkým slůvkem jako „teď“ nebo „jes“, a odměňte. Štěně se tak učí, že klid se vyplácí víc než divočina.

Potom můžete štěně zase rozdovádět a znovu zklidnit. Právě střídání vzrušení a klidu je nejcennější trénink, jaký můžete štěněti dát, protože ho učí přepínat mezi energií a klidem na Váš pokyn. A ještě jedna poznámka z praxe: když štěně začne při hře naprázdno cvakat zoubky, bývá unavené. V tu chvíli hru ukončete a nechte ho odpočívat, unavené štěně totiž kouše nejvíc.

Shrnutí na závěr

Kousání do rukou a oblečení je normální fáze vývoje štěněte, ne chyba ve výchově. Štěně zkoumá svět tlamičkou, rostou mu zoubky a při hře se snadno rozjede. Vaším úkolem není kousání zakázat silou, ale naučit štěně tři věci: pouštět na povel „pusť“, přesměrovat zuby na hračku a zklidnit se prokrmením. To vše s klidnou energií, bez křiku a bez trestů.

Buďte trpěliví. Žádné štěně se to nenaučí za jeden večer, ale při každodenním klidném opakování uvidíte pokrok už během pár týdnů. Můžete na to jít sami podle tohoto návodu, nebo se přihlaste zdarma na naše vysílání o výcviku a výchově pejsků, pomůžeme Vám a Vašemu pejskovi.

Časté dotazy o kousání štěněte

Kdy štěně přestane kousat do rukou?

Nejsilnější bývá kousání v období výměny zoubků, zhruba do šesti měsíců věku. Samo od sebe ale úplně nezmizí. Štěně, které se naučí povel „pusť“, výměnu za hračku a zklidnění prokrmením, obvykle přestává kousat do rukou během několika týdnů pravidelného tréninku.

Máme štěněti přetahování úplně zakázat?

Ne, přetahování s hračkou je skvělá hra a výborný základ motivace pro další výcvik. Důležité je, že se přetahujete s hračkou, nikdy ne se štěnětem samotným, a že hru vedete a ukončujete Vy. Součástí každé hry je i povel „pusť“.

Co dělat, když štěně kouše děti?

Děti se hýbou rychle, výskají a pobíhají, takže štěně dokonale rozjedou. Společnou hru proto vždy veďte Vy jako dospělý. Učte děti zpomalit a ztišit se a štěněti nabízejte hračku dřív, než se zakousne do rukávu. Rozjeté štěně nejdřív zklidněte prokrmením a teprve potom pokračujte ve hře.

Pomůže kousací hračka nebo žvýkací pamlsek?

Ano, hlavně v období výměny zoubků. Štěně potřebuje mít něco, co žvýkat smí. Samotná hračka ale problém nevyřeší. Vždy ji spojte s přesměrováním a povelem „pusť“, aby štěně pochopilo, že zuby patří na hračku, ne na Vaše ruce.