5 mýtů o psím zdraví

Pejskařské komunity nám mohu být velkým pomocníkem při řešení nejrůznějších trablů a nejasností. I zde ale platí, že i mistr tesař se někdy utne. Proto se v dnešním článku zaměříme na 5 nejčastějších mýtů o psím zdraví, se kterými se při návštěvě parku nebo konverzaci s dalšími páníčky velmi pravděpodobně setkal každý z nás. Co třeba značí sáňkování? A jak je to s pojídáním trávy?

1) Suchý čumák = nemocný pes

Jeden ze stále nejpopulárnějších mýtů je právě ten o suchém čumáku. Vlhkost čumáku nám ale neuvádí teplotu psa, orientovat se podle čenichu při měření teploty je tak nesprávný a zavádějící způsob. Teplota a vlhkost čenichu se hodně odvíjí od vlivu prostředí. Teplý suchý vzduch nebo spánek blízko zdroje tepla a na vyhřívané podlaze se snadno postará o suchý a teplejší čenich.

Měření teploty u zvířat provádíme teploměrem přes konečník. V každé pejskařské domácnosti by proto měla být zvířecí lékárnička s teploměrem, kterým můžete psovi teplotu rychle a jednoduše změřit.

Neplatí ale, že čenich nemusíme kontrolovat vůbec. Čumák prohlédněte na šupinatění nebo popraskání, zkoumejte také výtok z nosních dírek. Rozpoznat nejčastější nemoci se naučíte v našem veterinárním průvodci, který dostanete zdarma při registraci do kurzu Základní poslušnost.

2) Fena musí mít aspoň jednou za život štěňata

Fena nemusí vůbec nic. Kastrace je sice v chovatelské komunitě stále poměrně kontroverzí téma, tvrzení jako je toto ale nevede k ničemu jinému, než k produkci nechtěných štěňat bez chovných (či jakýchkoliv dalších) plánů. To vede k přeplněným útulkům a záchranám nechtěných štěňat.

Pro fenu nepředstavuje březost ani odchov štěňat žádný zdravotní benefit. Včasná kastrace navíc slouží nejen k regulaci rostoucí psí populace. Kastrace domácích mazlíčků má i celou řadu zdravotních benefitů, u fen například snižuje riziko vzniku rakoviny mléčné žlázy, hnisavého zánětu dělohy, rakoviny pohlavních orgánů nebo falešné březosti. Nemluvě o komplikacích hrozících při březosti a porodu. U samců pomáhá kastrace omezit nechtěné projevy chování, jako jsou značkování, teritorialita a útěky za fenami. Z pohledu zdravotního se u psů přistupuje ke kastraci při kryptorchismu (poruchy sestupu varlat do šourku) nebo nenádorovému zvětšení prostaty.

3) Rány nemusíme čistit, pes si je ošetří lízáním

Spousta majitelů stále věří, že psovi není potřeba rány ošetřovat. Myslí si, že pes si látkami obsaženými ve slinách ránu sám vydezinfikuje a ošetří. Existují i důkazy látek ve slinách, které by měly napomáhat hojení. Proč tedy nemám nechávat psa rány lízat?

Psí tlama není sterilní prostředí. Psům slouží k přijmu potravy, mohou v ní přenášet hračky, aportovat klacky nebo prozkoumávat okolní svět. Slinami se mohou do rány dostat škodlivé bakterie, které povedou ke vzniku infekce. Celý léčivý proces tak může být delší, složitější a ještě nepříjemnější.

Olizování navíc udržuje oblast vlhkou, neustálé lízání vede k opakovanému dráždění a poškození hojící se rány. Velké NE platí u lízání stehů.

Psa nenechte rány lízat. Zabránit mu v tom můžete i pomocí různých pomůcek, ideální variantou je například ochranný límec.

4) Pes žere trávu, aby se vyzvracel

Důvodem pro tento mýtus mohlo být doopravdy zvracení psů po snězení trávy. Pes ale může požírat trávu z mnoha důvodů. Vůbec nejčastějším je fakt, že psům tráva prostě a jednoduše chutná. Někteří psi si na šťavnaté trávě pochutnají během procházky a nemusí to nutně znamenat, že je s nimi něco v nepořádku.

Pokud pes začal z ničeho nic trávu hltat a pojídat ve velkém, může se snažit poukazovat na nedostatek nějaké živiny v krmivu. Přemýšlejte proto o pojídání trávy ve větší souvislosti. Změnilo se ve Vaší domácnosti v poslední době něco? Měnilo se psovi krmivo?

U dalších se může jednat pouze u zlozvyk, který může časem vymizet. Psa proto venku hlídejte a nenechte ho jíst porosty blízko silnic nebo traviny ošetřené pesticidy. Pozor si dávejte na poházené granule proti slimákům, které u psů mohou způsobit velmi nebezpečné otravy. Psa se snažte mírnit a hledejte příčinu jeho obliby v požírání zeleně.

Zároveň je fér připomenout, že psi mohou trávu okusovat i v případě, kdy je doopravdy trápí žaludek. Dlouhá a tuhá stébla trávy totiž doopravdy vedou k vyzvracení psa. Pes tak ale nečiní ze snahy vyzvracet se, trávu totiž požírá instinktivně. Abyste včas poznali, zda vašeho psa trápí něco vážného, nebo je to jen maličkost, doporučujeme našeho veterinárního průvodce. Ten dostanete zdarma při koupi kurzu Základní poslušnost.

5) Sáňkování u psů značí červy

I přes to, že sáňkování může být doopravdy příznakem parazitární infekce (například onemocnění škrkavkami nebo tasemnicemi), ve většině případů se spíše než s parazity setkávají veterináři s problémy u análních žlázek. Sáňkování je totiž nejčastějším příznakem přeplněných a ucpaných análních žlázek. Pokud Váš pes projevuje neklid, často sáňkuje, vykusuje a líže si okolí řitního otvoru nebo najdete krev na stolici a v okolí řitního otvoru, vyhledejte pomoc veterináře. S první pomocí Vám pomohou v ordinaci, podle závažnosti situace a důvodu vzniku se určí další postup léčby.

Dalším možným důvodem může být například potravní hypersenzitivita a kožní alergie. Při opakovaném sáňkování proto vyhledejte pomoc veterináře, nepokoušejte se sami určovat příčinu nebo mačkat žlázky bez předchozí veterinární kontroly.

Tak co? S kolika mýty jste se v poslední době setkali Vy?

Zdraví psa začíná kvalitní stravou: Pravda, nebo taky mýtus?

Mýty v psím světě občas dokážou potrápit i zběhlé pejskaře. To, že kvalitním krmivem předcházíte vzniku různých nemocí, však rozhodně mýtus není! Mějte jistotu, že váš pes bude stále v kondici.